Mikulovská vinařská podoblast
Mikulovská vinařská podoblast

Mikulovská vinařská podoblast

Každý milovník dobrého vína moc dobře ví, že k nejznámějším vinařským oblastem patří okolí Mikulova. Mikulovskou vinařskou podoblast, která se nachází ve vinařské oblasti Morava, tvoří území okresů Brno-venkov a Břeclav. Vinice se rozkládají na rozloze cca 3700 ha a současná podoba oblasti vznikla v roce 2004 v rámci nového uspořádání vinařských oblastí dle vinařského zákona č. 321/2004 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 324/2004 Sb. Celková aktuální výměra činí 4 737 ha, nachází se zde 30 vinařských obcí, 182 vinařských tratí a působí zde 2350 pěstitelů.

Bioregion zahrnuje území Mikulovské pahorkatiny, pro kterou jsou typické vápenité půdy v okolí Pálavy, Valtickou pahorkatinu s mohutnými návějemi spraši, Dunajovické vrchy a pískovou plošinu Bořího lesa. Vínu se zde daří díky kvalitní zemině a optimálně teplému a suchému podnebí. Pomyslný seznam nejvyhlášenějších vinařských obcí čítá Valtice, Mikulov, Pavlov, Novosedly, Sedlec u Mikulova, Dolní Dunajovice, Popice a Brod nad Dyjí.

Kde se jednotlivé odrůdy pěstují?

V Mikulovské vinařské podoblasti zabírají největší plochu vinic a dominuje odrůda Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného. Za zmínku však stojí i mimořádně kvalitní Rulandské šedé a Chardonnay. Severní část směrem od Pálavy patří odrůdám jako Ryzlink rýnský, Pálava, Aurelius a Tramín červený.

Tím ovšem výčet odrůd zdaleka nekončí. Hojně se zde pěstuje také Veltlínské zelené, Frankovka, Müller-Thurgau, Svatovavřinecké, Sylvánské zelené a Neuburské. V hlinitějších půdách v lokalitě Dunajovických vrchů roste další zdejší specifická odrůda – Veltlínské zelené. Na sever od Pálavy je to Ryzlink rýnský, Pálava a Tramín.

Co se týče modrých odrůd, největší zastoupení má Frankovka, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. V posledních letech vinaři zkouší i Merlot a Cabernet Sauvignon.

O rozvoj vinařství se zasadily římské legie

Mikulovská vinařská podoblast má bohatou historii a vinná réva se zde pěstovala již za dob římských válek. V největší české vinařské oblasti měla svého času předsunutou vojenskou stanici legie Marka Aurelia. A jak je známo, ve všech příhodných místech, kde se římští vojáci na chvíli usadili, posléze vznikaly vinařské oblasti. Římští legionáři založili první vinice pod Pálavou. Závislosti na dovozu vína ze své domoviny předešli tak, že pili vodu smíchanou s vínem. Archeologové objevili nejstarší pozůstatky římského tábora v lokalitě Hradiska.

K dalšímu rozšíření vinařské činnosti došlo za časů Velkomoravské říše a k velkému rozmachu pak na přelomu prvního a druhého tisíciletí našeho letopočtu. Zdaleka nejvíce se však o pěstování vinné révy zasloužil rod Lichtenštějnů, který oblast spravoval po roce 1249. Obchod s vínem vzkvétal a obce ekonomicky posílily.

Středobodem vinařské oblasti jsou Valtice, kde byla v roce 1873 založena Střední vinařská škola. O významu Valtic svědčí i to, že v areálu zdejšího zámku sídlí nejstarší český pěstitel Vinné sklepy Valtice. Zajímavostí je, že se v zámeckém sklepě skladuje 600 tisíc litrů prvotřídního vína. Výrobní kapacita podniku Vinné sklepy Valtice je úctyhodných 6,5 milionu litrů vína.

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/krajina-m%C4%9Bsta-mikulov-cestovn%C3%AD-812672/

About Václav Bartoš