O víně
O víně

O víně

Víno je vznešený alkoholický nápoj, který dokázali ocenit už ve starém Egyptě. Nyní obšťastňuje lidi po celém světě a dokonce i v Čechách má své významné místo. Za své jméno vděčí vinné révě, neboť se vyrábí jejím kvašením, přesněji řečeno kvašením moštu z plodů vinné révy.

Druhy vín

Základním rozeznávacím znakem vín je barva, podle které známe vína bílá, červená a růžová. Bílé víno se vyrábí ze všech barev hroznů vinné révy tak, že se lisováním hroznů získává čistý mošt ke kvašení. Bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se říká klaret. Vína růžová jsou vyrobena z modrých hroznů bez nakvášení a stolní vína i ze směsi bílého a červeného vína. Červené víno vzniká pouze nakvášením nebo tepelným zpracováním modrých hroznů. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u vín bílých, takže červená vína obsahují více tříslovin.
Kromě barvy jsou i další rozeznávací znaky vín. Tak například podle obsahu cukru dělíme vína na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Dále dělíme vína podle třídy a druhu na vína stolní, zemská, jakostní, s přívlastkem, šumivá, perlivá, košer a další.

Vína jsou oproti jiným potravinám výjimkou, neboť na etiketě není uvedena expirace. O víně se na etiketách dozvíte údaje o místě a době výroby vína, o jeho složení a vlastnostech.

Kde se vína u nás pěstují

Nejznámější oblastí je jižní Morava, která má pro pěstování vinné révy příznivé podmínky. Především je to vápenité složení půdy a dostatek slunečního svitu. Ovšem je několik oblastí i mimo jižní Moravu, kde se vinné révě daří. Známá je mělnická Ludmila vyráběná z vinné révy pěstované na svazích podél Labe poblíž Mělníka. Zcela netradiční oblastí je severočeské Mostecko, kde se v posledních letech daří pěstovat víno na zrekultivovaných místech bývalých povrchových dolů.

Způsoby výroby

Víno si můžete vyrobit i v domáckých podmínkách z jakéhokoliv ovoce. Nejčastější domácí vína jsou z rybízu, šípků nebo trnek. Základem velkovýroby vín je samozřejmě hroznové víno, které se pěstuje na vinicích. Čerstvé vinné hrozny se ihned po sklizení na vinici, což se v našich podmínkách provádí zhruba v období začátku září (rané odrůdy) až do konce listopadu (pozdní odrůdy), upravují před lisováním tak, že se nejprve oddělí bobule od stopek. Vylisovaný mošt se nazývá rmut, z něhož se vyrábí bílé víno. Kvůli lepší extrakci aromatických látek obsažených ve slupce se rmut nechává macerovat cca 6 hodin. Výroba červených vín je od bílých odlišná tím, že se rmut lisuje až po prokvašení. Kvašení je hlavní fází výroby a zjednodušeně řečeno je to proces přeměny cukru na alkohol. Kvasící mošt se nazývá burčák.

Degustace

O víně se nejvíc dozvíme ochutnáváním, při kterém jsou zapojeny nejen chuťové smysly, ale také zrak, čich, sluch a hmat. Zrakem hodnotíme barvu, čichem vůni a chutí a hmatem chuťový projev vína. Sluch se uplatní při degustaci vín šumivých. Správné víno by mělo být čiré bez matných tónů nebo kalů. Nalije se do sklenice, kterou držíme za stopku. Pak s ní zakroužíme, aby se víno provzdušnilo a přivoníme. Ochutnáváme tak, že víno v množství polévkové lžíce v ústech poválíme asi 10 vteřin. Podstatná je délka chuťového vjemu po polknutí. Rozlišují se 4 základní chuťové směry, a to sladkost, slanost, kyselost a hořkost.

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/sklenice-na-v%C3%ADno-drink-v%C3%ADno-alkohol-1246240/

About studio Makawiel

Makawiel Publishing je profesionální tým redaktorů, který zajišťuje služby v oblasti redakce, copywritingu, ale i internetového marketingu.